Založit webové stránky nebo eShop

Larry Dejvické údolí

Charlie pomalu rostl a mě nenapadlo nic jiného, než začít opět pomaličku škemrat o dalšího pejska. Na výstavách jsem viděla, že ti, co chovali tricolory, měli i blenheimy a "rubínoví" zase black and tany.. Já jsem jednoho TR měla, tak proč mu nepořídit kamaráda? Koneckonců - blížil se termín stěhování do rodinného domu a další pes by nemusel být takový problém. Opět mě to ale stálo mnoho úsilí.
Když jsem měla slíbeného dalšího pejska, začalo to samé, co s Charliem... jen telefonicky. Požadavky byly podobné - pes, blenheim, na prázdniny. Jen jedna chovatelská stanice tyto požadavky splňovala - Dejvické údolí pana Zdeňka Stehlíka z Prahy.

Larrynka jsem si pojmenovala sama(byl to zrovna "L" vrh) a vybrala podle fotky ze dvou možných pejsků. Nejsympatičnější mi byl samozřejmě tím, že jako první přeskočil porodní ohrádku - rozený agiliťák!!

Seznámení s Charliem proběhlo před branami Intercanisu v Brně (Ch. dostal res.CAC v konkurenci 13 psů), kde jsem netrpělivě čekala na příjezd rodičů a štěňátka z Prahy. Chvilku si Charlie myslel, že je u nás Larry jen na návštěvě, takže si ho ani moc nevšímal. Po příjezdu domů se urazil a nějakou dobu se s námi nebavil,dokonce se při vyslovení Larryskova jména rozštěkal. Byla jsem z toho docela zoufalá, ale během 14 dnů se situace uklidnila a ti dva se stali největšími přáteli...

Larry byl v prvé řadě agility pes, ale byli jsme i na pár výstavách (z jedné si odvezl CAJCe). Nebyl to takový "lord" jako Charlie, takže ani ty výstavy jej moc nebavily. Zato po agility-trénincích se mohl utlouct. Byli jsme dokonce na kvalifikačních závodech na mistrovství Evropy juniorů, ale naše možné šance zmařila fenka, která se těsně před námi vyčůrala do slalomu a Larry, jako správný španěl sklonil hlavu, aby se mu lépe čmuchalo.... je asi jasné, jak to dopadlo..

Stejně jako Charlienkovi, bylo Larrymu 7 let, když nás opustil. Jeho odchod si nedokážu vysvětlit, stalo se tak ze dne na den. Je pravděpodobné, že se nakazil nějakou nemocí, kterou delší dobu trpěli mí rodiče, ale s jistotou to nikdo neřekne.

Larry byl povahově úplně jiný, než Charlie...byl prostě "trdlo" a věčné štěně.. jsem ráda, že jsem s ním mohla být aspoň tu chvilku...

Dne 13.8.2008 jsem se dozvěděla z fóra www.cz-pes.cz (nikoli z klubových stránek), že Larry trpěl lehčí formou syringomyelie (neurologická porucha, Arnold Chiari syndrom, occipital hypoplasia) . Projevovalo se to tak, že se asi od dvou nebo tří let začal ustavičně drbat, později dočasně kulhal na jednu hrudní končetinu, otíral si hlavu o zem, byl šíleně citlivý na uši a později i ohluchnul. Je mi hlavně líto, že se o této nemoci ví tak málo a když už, tak nad tím většina chovatelů stejně mávnou rukou se slovy "každé plemeno má něco". Pro info - syringomyelií trpělo do roku 2000 asi 60% kavalírů, od té doby procento stoupá, některou deformací podobnou Chiarimu trpí až 95% těchto pejsků.


Jméno: Larry Dejvické údolí
Datum narození a úmrtí: 8.5.2000 - 27.4.2008
Plemeno: Kavalír king Charles španěl
Barva: Blenheim
Chovatel: Ing. Zdeněk Stehlík, Praha
Výstavy: CAJC, výborný
Agility: SA1, bohužel - stejný osud, jako u Charlieho
Rodiče: Matka: Holly Dejvické údolí

Otec: Ch. Wilson z Císařského mlýna









TOPlist