Založit webové stránky nebo eShop
Nationale d´Elevage - St.Denis de L´Hotel 21.-23.8.2009

A je to tady.. nejprestižnější výstava belgičáků a já, jakožto nováček mající zrzátko ani ne rok, se jí zúčastním:-)) Tak pěkně popořadě:

Cesta
Na "výlet" jsme se rozhodly jet spolu s mou maminkou, za což jsem jí vděčná a jsem ráda, že se mnou tak náročnou cestu absolvovala. Vyjely jsme ve středu s tím, že přespíme v Německu u tety a druhý den pofrčíme do Francie.

21.8. - pátek
Hned po probuzení (což nebylo až tak brzo) jsme se přivítali s Hankou, Šárkou, Simonou a Jirkou, kteří čekali na vpuštění do areálu a po "obědě" jsme vyrazili na výstaviště. Parkoviště a kruhy byly na spálené trávě, kde se navíc šíleně prášilo, ale všechno ostatní (občerstvení, krámky s dárky atd..) bylo v příjemném hájku. Společnými silami jsme postavili altán a zabrali klece - to byla zajímavost, která mě příjemně překvapila: k dispozici bylo totiž několik desítek (až stovek) klecí, tudíž jsme nemuseli používat naše domečky a pejsci tak měli prostorný a vzdušný příbytek.
Šli jsme se projít po areálu a v tom vidíme, že zkouška CSAU je již v plném proudu (jak nečekané)... žádný stres, šla jsem na řadu co nejdříve a za asistence Hanky (jakožto psychické podpory) jsme splnili na výbornou. Poté se šlo na TAN, ze kterého jsem měla celkem strach, protože jsem nevěděla, jak moc silná střelba to bude a jak moc bude Safí reagovat. Musím říct, že jsem zvolila špatnou taktiku, protože jsem si Safího nechala u sebe po celou dobu a on začal nasávat atmosféru (nervozitu a stres ostatních), takže i když prvních 5 střel bylo v pohodě, ostatní už byly o něco horší. Nevím, podle jakého klíče pouštěli psy k obraně, protože Safí si de facto při druhém výstřelu jen sedl, zatímco jednu fenu po nás (a nejen tu)  tam táhli jak sáňky, třepala se a kousala si ocas vedoucí pod břichem.. Tak nevím... ale každopádně jsme zkoušku splnili, což nás těší nejvíc:-))

22.8. - sobota
Den D je tady. Na zpoždění jsem byla sice upozorněna, ale člověk stejně tajně doufá, že půjde vše tak, jak je napsáno. Místo v 8:30 jsme začli kolem 10. Nevím, čím to bylo, ale ten den se Safí prostě nechtěl předvést... možná to bylo tím že vedle probíhal ring a samozřejmě se opět střílelo, možná to bylo mým stresem (a to dost velkým), ale nejspíš to bylo kombinací obojího. Já byla s každým výstřelem víc a víc v p....ytli a Safí to samozřejmě vycítil. Kdykoliv jsem se uklidnila já, uklidnil se i on...bohužel to nikdy nevydrželo dlouho, takže naše vystavení bylo vcelku ostudné. Do kruhu jsme nastoupili s dalšími 15 psy: naši polovinu poslala pani rozhodčí pryč, protože to vypadalo na dlouho a v kruhu začalo nepříjemně péct. Moje nervozita stoupala, proto jsme se s Hankou rozhodly, že Safírka zkusí vystavit ona.. o moc lepší to bohužel nebylo, proto jsem se vydala do "závěrečného" kruhu opět já, kde se rozhodovalo o výborných a pořadí. Poněvadž francouzsky neumím, mohla jsem se jen domnívat, co se děje. Pochopila jsem, že máme výbornou:-) což bylo krásné, v něco takového jsem doufala... ALE najednou na mě paní rozhodčí ukázala a my šli do řady (stále jsem nevěděla, co se děje, proto jsem mrkla na mamku s Hankou a ty ukazovali něco ve stylu "je to dobré!!"). Tato řada byla sestavena ze 7 psů, kteří dostali pořadí - my byli na místě šestém, ale jak jsem se posléze dočetla v posudku - nebýt v línání, jsme prý ještě výš. Což samozřejmě moc moc moc potěší:-) posudek máme krásný, prakticky nám bylo vytknuto jen to, že je Safí mladý a vylínalý. Byl totiž suverénně nejmladší, v den výstavy mu bylo přesně 15 měsíců, což je minimum pro mezitřídu. Důvod, proč jsme nešli do mladých byl ten, že testů (CSAU, TAN) se smí zúčastnit jen psi zapsáni ve třídě dospělých (tj. od mezitřídy "nahoru").
Po posouzení jsem byla naprosto v klidu a že vedle probíhá nějaká střelba, jsem nepostřehla ani já, ani Saphir...takže to jen tak pro vysvětlení.
Odpoledne jsme si udělali výlet s našimi novými kamarády Janou, Michalem a jejich Darou výlet do Orléans, bylo moc krásně:-)

23.8. - neděle
Dnes se šlo na selekci, o které se nám sice nesnilo, ale když už jsme splnili všechny podmínky, tak proč to nezkusit:-) Podmínky byly: splněný TAN (v tom případě i CSAU), výborná z výstavy a DKK nanejvýš do HD-B. Jak jsme očekávali, s naším miminkem jsme tam jen stáli a hleděli:D A opět jsem byla v pohodě, tudíž nějaká střelba nám byla v oněch místech... jen mě štve, že tak v pohodě jsem nebyla v sobotu při posuzování:( no... pro příště.

Rozloučili jsme se se všemi známými a vyrazili opět domů... jsem ráda, že jsem poznala Janu a Michala Šejnohovy samozřejmě i Lenku a Vláďu Burlákovy:-)
A taky děkuju mojí mámi a Hance, že mi dělaly opravdu důkladnou psychickou podporu:-)






NV Senec a MV Nitra (Grandprix Slovakia 2009) 5.-6.6. 2009

5.6. - pátek
Na tuto výstavu měl jet původně Saphir sám, ale poněvadž jsem ve čtvrtek udělala jednu zkoušku, nadělila jsem si tento výlet jako dárek za odměnu. A nelitovala jsem
V 7 hodin ráno zastavila u našeho domu červená Felicie s Ivčou, Biancou, Martinou a Ronym (ti s námi jeli díky fóru "spolujízda na výstavy" kvůli socializaci). Daly jsme si ještě kávičku, poněvadž Ivča nespala a vyjeli jsme. Cestu jsme našli celkem dobře, Senec byl značený snad od první křižovatky.
Na místě nás nečekala žádná přejímka, nic (tudíž jsme ušetřili první eura za Martinin vstup)...odebrali jsme se tedy ke kruhu (který byl úúplně na opačné straně, než bylo parkoviště) a za moment začlo posuzování. Nutno podotknout, že ani nevím, jak kruh vypadal, protože jsme tam byli všeho všudy asi 3/4 minuty. Během příchodu do kruhu diktoval pan rozhodčí Benkovský posudek, pak nám přikázal běžet tam a zpět a téměř bez zastávky jsme vypochodovali z kruhu bylo to vtipné. Ivča zařídila úžasné ubytování blízko výstavy, takže jsme mohli zůstat do závěrečných soutěží. Prostředí bylo moc krásné, počasí jakbysmet. Tato výstava byla pouze jednodenní, do závěreček tedy nastupovali mladí psi a feny všech FCI skupin - bylo nás nepočítaně, psi byli natěsno v jednom velkém kruhu, feny byly ve dvou kruzích. Bylo jasné, že nás rozhodčí nevybere, nejsme prostě vítězný typ a hlavně byl rozhodčí na jiné psy, než ovčáky. No nic... jsem ale spokojená, protože stál i běžel krásně.

Po závěrečných soutěžích jsme se přesunuli do kempu u jezera. Již na recepci jsme byly s Ivčou velmi vtipné, protože jsme nevěděly, jestli nemají náhodou psi zakázaný přístup, ale čekaly jsme, až pan recepční zapíše platbu a ostatní náležitosti (třeba by se mu to nechtělo stornovat, kdyby náhodou psi nesměli). Jakožto chudé studentky jsme přiznaly psa pouze jednoho (kdyžtak jsme měly přichystanou výmluvu, že dva psi budou spát v autě) - ušetřených dalších 10 euro za psy.
Po ubytování jsme šly vykoupat pesany. Do vody bohužel vlezl jen statečný Saphir a to jedním skokem. Bianca se ostýchala, Safí aportoval balónek v jednom kuse.
Ivča ve vodě: tohle chce samostatný nadpis Biance se opravdu do jezera moc nechtělo, takže jí Iva hodila míček trochu dále, než po kotníky. Původně měl míček plavat, ale ejhle - začal klesat a Bia se stále neměla k tomu, aby ho přinesla. Ivča sundala kalhoty a šup do vody a co Kačenku nenapadlo - hodila Safajzovi míček přesně tam, kde chudák Ivka lovila svůj balónek - večerní hygiena tedy překonána. Pak jsme si zacvičily, Bianca si zkusila hlídání předmětu (a odteď mám z ní respekt, protože jí to fakt jde) a musely jsme konstatovat, že máme opravdu moooc šikovné a krásné psy.
Ještě jsme si zašly na pivo a hurá hají. Až na ožralé řvoucí kretény pod našim oknem to byla příjemná noc.

6.6. - sobota
Ráno jsme vyjeli směrem na Nitru, nutno podotknout, že jsme neměli ani navigaci, ani mapu, jenom naše ústa:D - Agrokomplex jsme našli po zeptání se na cestu během čekání na křižovatce. Při příjezdu do areálu jsme vytáhly očkováky (musím požalovat, že tříměsíční Rony ještě neměl vzteklinu) a čekaly jsme, co bude. Panu veterináři ale stačily naše dva Petpassy, Rony tedy úspěšně prošel. Čekala nás další překážka a vidina ztráty peněz - vstupní listy. Ivča ukázala svůj, načež hoch prohlásil "Vy máte psů dost, jeďte" , z toho vyplývá třetí ušetření eur, tentorkáte za vstup Dnes jsme šli na řadu až po všech možných plemenech, čas jsme tedy vyplnili chozením po areálu, vybíráním hraček atd.
V kruhu jsme byli s naším známým psem Basko Almur Royal. Dostali jsme V1, CAJC a tím pádem jsme splnili podmínky pro udělení titulu Junior Champion SR 2009. K CAJCovvi byl ještě bonus v podobě titulu Grandprix Slovakia junior winner 2009. Soutěž o BOBa jsme tentorkát prohráli o malý fousek, paní rozhodčí Ridarčíková si vybrala nás a fenu Haydee Hope Starý Machnáč a bohužel pro nás - dala BOBa jí. Co se dá dělat, zamrzí to, když je to tak nadosah ale času máme dost...
Obrovskou radost nám všem udělala Bianca, která konečně dostala CAJCe a musela si jít vychutnat prostředí závěrečného kruhu. Byl to krásný pocit - oba naši pesani byli v závěrečkách Musím ještě dodat, že Archik dostal dalšího slovenského CACe a tentorkát i CACIB, krásný výsledek, gratuluji
Výprava byla úspěšná. Kdybych měla napsat všechny pocity a všechny hlody, co jsme s Ivuškou vyplodily, psala bych ještě zítra. Kupříkladu jsme si byly nemálo trapně čuchnout, jestli komondor opravdu smrdí a tak dále no ostuda, ale břicho mě z toho všeho bolelo slušně.

Úžasné dva dny, musíme to někdy zopakovat!!
A opět na závěr krásná fotečka našich chlupáčků

Všechny fotky jsou na rajčeti (fotila jsem jen naše psíky plus Burschiho a Archika)

A ještě na větší závěr jedno poučení: chcete-li ušetřit za výstavu, mějte natřískané auto a více psů

Mistrovství světa belgických ovčáků v Roudnici nad Labem 7.-10.5.2009

7.5. - čtvrtek
Den to byl poměrně náročný, vstávala jsem v 6 (pro mě nekřesťanský čas), šla do školy, jela autem domů, sbalila se, počkala na mami, nalodily jsme se a vyrazily. Opět jsem řídila já a díky hustému provozu (den před svátkem) jsem byla nucena být ve střehu ještě více než normálně. Záhadným způsobem jsme se propletli kouskem Prahy a za moment nás vítala Roudnice.
Poněvadž jsem se účastnila také jako pomocník u agility (později i u výstavy), rozloučila jsem se s maminkou, která jela do Německa za bratrem a já se vydala na schůzi, kde jsme si řekli co a jak bude probíhat.

8.5. - pátek
Budíček jsem měla v 5:45 (opět nic moc), po vyvenčení Safírka a chabé snídani jsme se vydali chystat parkur pro následující závody. "Službu" jsem měla do poledne a pak od 15 do večera, takže jsem si v pauze obhlídla ostatní disciplíny. Myslela jsem, že mě bude mrzet, že budu pořád přikovaná k parkuru, ale opak byl pravdou - IPO jako laik jsem nějak nebrala (až na obranu nuda a ta stačila vidět párkrát), k mondioringu jsem přišla ve špatnou chvíli, kdy se nic moc nedělo a když už, tak hooodně daleko od diváků. Nakonec jsem se tedy vrátila k divácky zajímavějším agility a do konce "směny" jsem konala pohyb hop přes plotek-narovnat tunel-zvednou laťku (někdy)-hop zpátky.
Z kamarádů přijela Lenka s Lutinem, Ivča s Biancou a Tommy se Sabarem. Byla jsem až překvapená, jak si kluci krásně hráli:-)

9.5. - sobota - den "D"
Dnes jsem vstávala opět kolem 6 :-( Hned u snídaně jsem se dozvěděla, že mě budou postrádat u agility a místo toho mám jít pomoct s přípravou výstavních kruhů. Spolu s Ivčou a dalšími jsme začaly stavět altány:D Jistě mi dají všichni zapravdu, že i když se zpočátku zdál úkol "postavit 8 altánů" téměř nemožný a my si připadali jako bychom stavěli hlavolam. Nakonec bychom mohli soutěžit v disciplíně "stavění altánů na čas" a jistě bychom vyhráli:D

Samotné posuzování začalo o hodinu později, což mi znemožnilo pomáhat u agi, poněvadž jsem nemohla tušit, kdy půjdu na řadu a jak rychlé bude posuzování. Takže se omlouvám, pokud jsem chyběla:-)

Safí nastupuje

V kruhu bylo nastoupeno 11 psů včetně nás. Měla jsem nervy už nějaký ten pátek před výstavou, ale teď už se nedalo nic dělat. Po úvodním kolečku začlo posuzování paní Amandy McLaren z Anglie. Na chvilku jsem se uklidnila, ale když nám oznámili, že počítače jsou mimo (buď vypli elektřinu nebo něco takového), docela ve mně zatlo, jestli vůbec budeme posouzeni. Naštěstí to dobře dopadlo a po chvíli se jelo dál. Chvíli jsem sledovala konkurenci, ale moc nevnímala. Pak jsme přišli jsme na řadu my - Safí stál docela pěkně, sice občas hopsnul, blafnul a udělal nějaký ten tyjátr, ale to snad ani nevadilo. Nechal se krásně prohlídnout, předvedl svůj "běh plavmo" - jak já říkám a opět jsme čekali. Po posouzení všech psů nastal největší horor, který nesnáším ze všeho nejvíc. A to: rozhodování a určování pořadí. Pár psů bylo vyřazeno s VD téměř hned, my další jsme čekali na konečný rozsudek. Já byla opět nervózní, takže se Safí moc dobře nesoustředil, navíc jej rozptylovali volači za náma:( proto jsem si popošla asi 2 metry, aby je neměl hned za zadkem. Paní rozhodčí ukázala na nás a na číslo, které bylo na zemi jako první v řadě (a nebylo to to od konce). Od té chvíle si nepamatuju skoro nic. Jen jásot za kruhem, jako první jsem zaznamenala chovatelku Hanku, pak moji maminku, která se stále opírala o paní Zajíčkovou a ještě pááár fandů. Ostatním to asi moc příjemné nebylo:-)) ale to tak prostě bývá. Ještě si pamatuju, proč vlastně Safí vyhrál: dozvěděla jsem se, že krásná modelace hlavy a hlavně pohyb zastíní černé čelo a prý to na něm vůbec nevadí:-)) slyšet tohle od tak známé chovatelky je příjemné.. a nikdy nezapomenu větu "You have a beautiful dog" . Děkuji za posudek, ocenění i krásný titul:-)
V závěrečných soutěžích jsme již bohužel neuspěli, ale myslím, že když jsem se modlila za výbornou, můžu být naprosto spokojená. A já jsem:-)

Ještě mimo to jsem vystavovala Gwynetu od Olgy Sovákové..sice jsem byla upozorněna na to, co mě čeká, ale to bylo opravdu moc:D ruka mě bolela ještě půl hodiny:D Naopak babička Arnica byla úžasná a nakonec dostala v závěrečkách ocenění "nejlepší ze třídy čestné".

Před vstupem do závěreček jsem byla nechat vyšetřit Safírka na dědičné oční vady - výsledek je DOV prostý!

Večer jsme zakončili krásně - s mami, Lenkou a Petrem (samo i se Safírkem a Lexíkem) jsme si zašli do hospůdky a vstřebávali to, co jsme přes den zažili.

10.5. - neděle - druhý den "DD"

Hned ráno přijela další posila - taťka:-) Sice jsem měla směnu na parkuru (plotek, který jsem přeskakovala, jsem už nemohla ani vidět), ale Safí byl s našima, procházeli se, dívali se na ostatní sporty atd. Kolem poledne jsme přišli na řadu, kde už nás bylo v kruhu "jenom" 9, posuzoval nás pan Michel Griol z Francie. Nervy jsem měla stejné jako v sobotu, protože jsem jaksi nemohla doufat v to, že se takový úspěch povede dvakrát za sebou. Aby toho nebylo málo - při posuzování asi třetího psa se přihnal veeliký mrak a spustil se déšť. Zeptala jsem se vedoucí kruhu, jestli se můžeme jít schovat a její kladná mě opravdu potěšila. Běžela jsem se Safírem do Ivčiného stanu hned vedle kruhu, kde posuzovala Amanda grény. V "tervičím" kruhu se nic nedělo, ale slušně ve mně hrklo, když si paní McLaren oblékla pláštěnku a vesele pokračovala dál:D Naštěstí se nás to netýkalo, takže jsme vyčkali ustání deště. Nejlepší byl náš nástup na posouzení - můj pozdrav Bon jour (mimochodem asi jediná věc, kterou francouzsky umím:D) a prohlídka Safírkových zubů. Pan Griol se ohnul a to neměl dělat - Safí ho chtěl oblízat stejně jako každého, kdo se k němu blíží. Vyskočil na něj, opřel se mu o ruce, rozhodčí se usmál a poznamenal "Tak to bylo lehké":D (FOTO). Nakonec bylo opět velké soustředění, stání, rozhodování a tentokrát určování pořadí odzadu. My jsme si opět dokráčeli k prvnímu místu, opět dostali pytlík granulí, pohárek a hračku (a ještě nějaké vitamínky) a opět měli radost z toho, jak jsme to krásně zvládli.

Myslím, že psát bych mohla ještě dlouho..ale kdo by to četl:D Krásných výsledků dosáhli nejen psi "Z Kovárny", ale za zmínku stojí především krásná Fatal Love, která v sobotu vyhrála BIS (na neděli bohužel nahlášená nebyla). Jinak tato "Safírkova" (Hančina) CHS vyhrála na světovce první místo a já jí moooc gratuluju!!

Jsem ráda, že jsem se potkala s těmi, které jsem dlouho neviděla a poznala ty, které jsem neviděla ještě nikdy:-) byl to krásný víkend a myslím, že na tohle opravdu NIKDY nezapomenu!
A na závěr můj žampióóóón:

Pár fotek od nás, Lenky a Dity jsou TADY

MV Praha 2.5.2009

Nonstop, já chci žít nonstop!!
 
Plánovala jsem cestu do Prahy společně se Silvou od Cherrynky - původně to měla být dámská jízda (kromě pána Safíra), ale nakonec se Silvin přítel nabídl, že nás odveze. Naordinoval si ale, že abychom to krásně stihli, vyjedeme radši v jednu v noci, takže se nevyplatilo jít ani spát. Cestou jsme měli asi 4 zastávky, na místo jsme dorazili v 6 a já si poprvé zkusila, jaké to je přijít do haly mezi prvními deseti.
 
Čekání...
 
Poněvadž jsme přijeli v šest a posuzovat se začlo až v devět, měli jsme dost času na zkoumání okolí, seznamování s novými a pokec se "starými". Jako první jsme u vchodu potkali Ivču s Biancou, poté do haly došla i Lenka s Lutinem, Blanka s Lexem, Archikovi s Archikem a další... Našli se i nebelgičtí - Hanka s Ernym, Lucka s Helly a Lucka (bohužel bez Enzule). Safí se konečně skamarádil s mou internetovou kamarádkou Lídou a její feňulkou Ambrou - fotky ZDE.
Lenča si nanečisto vyzkoušela představení Safajrítka, protože ji v Brně čeká premiéra (já díky škole přijet bohužel nemůžu) a mooooc jim to slušelo!!
 
Žeby opět úspěch?
 
Díky mé detektivní akci jsem věděla, jaká bude konkurence, takže jsem se psychicky připravovala již od doby, kdy jsem si díky číslům v "obsazení kruhů" našla jméno vystavovatele a zapojila strejdu gůgla. Někdo by si řekl, že jsem blázen, ale ruku na srdce - kdo to aspoň jednou neudělal??
Do kruhu jsme tedy nastoupili s "Harry Cabor Sen Vysočiny" a "Phantom of Juvell z Kovárny" (vyskloňované to zní blbě). Safí se předvedl dle mého moc pěkně a pan rozhodčí to také patřičně ocenil. Za dalšího CAJCe jsem moc ráda a když je získán v konkurenci, potěší daleko víc. Jen mě trochu překvapila poznámka "spáditější záď" - ať se dívám, jak se dívám, nic moc "jiného" nevidím. Kdysi jsem ve standardu četla, že je to normální, ale že by byl nějak mimo? No... uvidíme, co na to příští týden další dva odborníci
 
Poraženecká nálada
 
Ano, nedá mi, abych tohle nezmínila - zasvěcení pochopí. Já jsem totiž taková, že nikdy s ničím nepočítám. Vím, že to zní možná někdy blbě a kdyby mi Safírek rozuměl, byl by nešťastný, že mu nevěřím... ale ne, že bych mu nevěřila... jen radši nemluvím o úspěchu otevřeně, protože by mě to potom mrzelo, kdyby nebyl. Samozřejmě, že tajně doufám - taky kdo ne, že? Pro mě je Safajrítko nejkrásnější na světě - to dá rozum! No... zní to trochu kostrbatě, ale snad pochopíte, co tím chtěl básník říci.
 
A opět by to nebylo ono, kdybych nevložila Safírka s cenou - tentorkát to byla medaile

 
Silva vyfotila pár fotek, na které se můžete podívat na jejím rajčeti, dovádění s Ambrou je, jak už jsem napsala, TADY. (Na Silviných fotkách jsem ta osoba ve žlutém)

NV Ostrava 4.4.2009

Málem to nedopadlo dobře

Na cestu do Ostravy jsem se moc těšila hlavně taky proto, že jsem měla v plánu jít na návštěvu k babičce a dědovi a následně za sestřenkou a bratránkem. Plány mi však překazila nemoc, která se potfora projevila v pátek ráno:( Myslela jsem, že ani v sobotu na výstavu nedojedu, ale po prospaném dni jsem se trošku vzchopila.  A udělala jsem dobře:-)

Koho jsme potkali...

Na Černou louku jsme přijeli před devátou hodinou, zabrali si skvělé místečko ve stínku u lavičky a šli si se Safírkem trocho zaběhat. Bývá totiž po ránu velmi akční a v kruhu by to mohlo dopadnout zle. Hned jsme se potkali se starýma známýma Archikovýma:-), kteří měli v plánu to samé (Safí si s Archim moooc rád hraje a navzájem se krásně slintají:D). Dále jsme po dlouhé době potkali naši maminku Urbinku a Zajíčkovy. Bylo krásné je po tak dlouhé době vidět. Samozřejmě dorazila i dočasná "opatrovnice" Silva s maminkou a Cherry. Samozřejmě byli i další stálí vystavovatelé, ale asi netřeba všechny představovat:-)

Další úspěch?

Tentokrát jsme do kruhu nastupovali sami, ale to ještě neznamenalo úspěch. Plno psů, co byli před námi (byť sami ve třídách) dostali i známku "dobrý":( z toho jsem měla celkem strach. Spíš bodovali jedinci, kteří byli v konkurenci jiných. Paní rozhodčí byla opět moc milá, říkala, že se jí Safírek moc líbí, což mě samozřejmě potěšilo:-) Dostali jsme tedy opět CAJCe, šli jsme se proběhnout o BOBa, ale jako minule - opět formalitka. Ze zvědavosti jsem zůstala do závěrečných soutěží, i když bylo předem jasné, že na tohle není belgičák to správné plemeno. Jen jsme se ohřáli a šli jsme domů. Zajímavá zkušenost. Při cestě z kruhu jsem se musela až nakolo smát, jak mi to přišlo vtipné:D Samí načesanci a Safajro uprostřed. No nic... třeba jindy:-)))
Byl to moc krásný den, plno sluníčka, krásný kruh, úspěch... co víc si přát? Možná jen to, aby se to někdy zopakovalo. I když to bude asi náročnější, poněvadž nás čekají samí zahraniční specialisté (předpokládám také velkou konkurenci).

A na závěr jedna vtipná fotka z kruhu (můj xicht) - ale všímejte si, prosím, psa.
 

NV Nitra 28.3.2009

První úspěch

Do Nitry jsme se tentokrát nevydali sami, ale s rodiči, kteří si chtěli zavzpomínat na výstavní roky s kavalírky. Cestu jsme absolvovali v pořádku a hned po příjezdu jsme si zabrali místo u kruhu. Po chvíli jsme se setkali s Archikovýma a šli jsme kluky trošku vyblbnout, aby nedělali tyjátry při předvádění. Tentorkát byla totiž v hale zima a Safírko byl jak na jehlách.

Po zjištění, že jsme ve třídě 4, ve mně docela hrklo a začala jsem se pomalu loučit s krásnou plaketkou, kterou jsem viděla na stránkách výstavy (z let minulých totiž platí "kde vyhrajeme, není cena a kde je cena, neumístíme se"). Nejedla jsem, nepila, sledovala (a opět nefotila:D) a najednou jsme šli na řadu. Myslela jsem, že je před náma ještě dorost, ale ten se nekonal, tudíž jsme byli první tervíci. Ve třídě mladých s námi ještě byli: Basko Almur Royal, Phar Lap Juvell z Kovárny a Hurican Anubis the Second (který byl pravděpodobně vyřazen kvůli špatnému skusu).
Po proběhnutí a postavení jsme napjatě čekali, jaký verdikt paní rozhodčí vynese. K mému úžasu dostal Saphir známku V1, CAJC a onu krásnou plaketku, kterou jsem si přála:-).
A bez fotky s cenou to přece nejde, ni?:D
 
Gratuluji všem zúčastněným k výsledkům!!
 

MV Trenčín 24.1.2009

Tři v tanku a pes

Přestože je Trenčín vcelku nedaleko, rozhodla jsem se, že vyjedu raděju dřív (co kdyby, že...) - to znamenalo vstávat v 5 hodin ráno. Vyzvedla jsem Dášu a Radku, které se rozhodly jet s námi, dělat nám doprovod a taky fandit. Tentokrát jsme necestovali mým úžasným megaCliem, protože bychom se tam asi všichni nenacpali, ale maminčiným "tankem". Cesta příjemně ubíhala (pro některé neřidiče hezky po valašsku:D ´přemýšlela jsem, proč musím řídit zrovna já´) a my se dostali v pořádku na výstaviště. Dáša, která seděla vzadu na sedadle se Safírkem, vyfasovala "blinkací pytlík", který se na posledních 100 metrech výborně hodil Stačila jsem upozornit, že se TO stane, protože dobře vím, že Safajro nemá rád drncavou cestu, která bohužel před výstavištěm byla... ale dobře to dopadlo

První výstava

S holkama jsme zakotvily hned na kraji našeho kruhu za klanem ostatních "kovárníků", abychom netrhali partu. Rozbila jsem tábor hlavně pro Safírka, aby si měl kde odpočinout (já jsem si sice vezla skládací židli, ale nakonec byla použita jako věšák) - to jsem netušila, že se o svůj kobereček milostivě podělí i s Archim (Noble Black Archi z Kovárny)... kluci spinkali vedle sebe a byli taaak krásní, že by se mi i jeden gréník líbil doma.
Na řadu jsme přišli někdy kolem poledne, před námi se totiž vystavovaly ještě beardedky, bouvier a ČSV. Kruh byl krásně velký, pravidelný a s koberečkem diagonálně. Měla jsem strach z předvedení, nevěděla jsem (ani po zkoušce v Olomouci), jak se bude chovat, ale mile mě překvapil...bylo to moc pěkné, až tedy na to, že byl poněkud "chcíplý" kvůli teplotě v hale, která byla nečekaně vysoká - no a takový venkovní pes pěkně na zimu osrstěný v horku... To ale naštěstí nezměnilo nic na posudku, jehož obsah byl pro mě nečekaně krásný. Radost mi udělala hlavně pochvala od Radky za pěkné předvedení a můj obrat při "tam a zpět".

Odměna

Jak už bylo možné vidět na povýstavních fotkách, dostal Safírek za svůj "výkon" gumový disk (který již v současné době nežije) a tenisák na šňůrce (šňůrka už v tenisáku není). Oba dárečky ale asi udělaly radost a i když nejsou moc dobře použitelné, platí zde heslo "všechno zlé je na něco dobré", protože naše příští výstava je v Nitře a co by dostal potom? Koupíme nové
Celkově se mi výstava moc líbila, prostoru bylo o něco více, než v Olomouci a i podmínky na focení byly dobré...bohužel fotky moc použitelné nejsou, jelikož se mi prostě nechtělo Snad příště, až budu mít pár rukou navíc a konečně přijde Safírkovi "domeček", ve kterém bude odpočívat, než přijde na řadu. V nepodlední řadě děkuji Dáši a Radce za příjemný doprovod a snad to zase někdy zopakujeme!!

A abych nezapomněla - gratuluji všem, co získali krásná umístění a přeji hodně štěstí i nadále!


 

NV Olomouc 11.1.2009


Úvod

Do mně důvěrně známého města jménem Olomouc jsem se vypravila již tradičně sama. Po výstupu z auta u mého přechodného bydliště mě bacila zima přes obličej, vytáhla jsem Safírka a vyrazili jsme směr Výstaviště Flora. Cestou jsme promrzli tak, že mi omrzly vlasy, co čouhaly z čepice a Safajrovi pro jistotu celý obličej - vypadal jak stařec (opravdu mu je teprve 7,5 měsíce). Po příchodu k pavilonu A jsem se začala rozhlížet po známých tvářích.

Dění

Při cestě ke "kruhu" belgičáků (byl to jakýsi divný ....-úhelník) jsme potkali snídající "tetu" Silvu s doprovodem a Cherrynkou. Přímo na místě jsme konečně poznali Lenku a jejího Lexíka (Lutin z Kovárny), Ivču s Biancou (B.Balpoa) a Archiho s pánečky (Noble Black Archi z Kovárny). Chvíli jsme si povídali, obdivovali si pejsky a sledovali dění v kruhu. Čekala jsem, jak bude Safi reagovat, protože byl na výstavě jen jednou a to v 4 měsících v Pohořelicích. Tady nás čekala hala plná psů různých plemen a velikostí. Safírek si vedl nad míru dobře a později jsme si s pomocí Ivči zkusili předvedení v kruhu. Kéž by si to pamatoval! Dále jsme se přivítali s naší sestřičkou Sárou-Bárou (Sarah Urbi z Kovárny) - je to moc krásná a sympatická fenka a jsem ráda, že jsme ji i její paničku poznali.
Poněvadž bylo belgičáků poměrně málo, byli i rychle hotoví. Proto jsem se přesunula ke kruhu kavalírů a zavzpomínala...

Vzpomínky

Jako první jsem našla paní doktorku Irenu Kociánovou (CHS Terako) s její krásnou fenečkou (BT Aneridee Super Sateen) a prohodily pár slov. Paní doktorka mě učila na veterině, tudíž ji dobře znám a bylo moc milé ji po tak dlouhé době vidět. Stejně tak paní Věru Dorazilovou (CHS Spanilá věž), kterou jsme viděli naposledy... ani nevím kdy, jak je to dlouho:). Nechyběla ani Eva s Ricem, které známe z internetu a paní Michaela Čermáková, kterou si pamatuji již více než 10 let z kavalířích sletů. Bylo to příjemné setkání a zavzpomínání. Docela mi ti malí prckové chybí
Těším se, až se opět uvidíme se známými tvářemi na dalších výstavách, kterých se již zúčastníme se vším všudy:) Všem, kteří se zúčastnili i tého výstavy gratuluji k výsledkům a přeji hodně štěstí do budoucna!

Kvůli špatnému postavení kruhu belgičáků jsem v hale moc nefotila - a když už, tak kavalíry, ti měli kruh o něco lépe postavený. I když taky žádná sláva... fotky ZDE
 

 

KV Pohořelice 20.-22.9.2008

TOPlist